Když jsem do Jordánska odjížděla poprvé, věděla jsem pramálo, co mě čeká. Mimo jiné, že zima tu bude opravdu studená. Studenější, než jakou jsem zažila doma, studenější než jakou zažila moje kamarádka původem z rakouských Alp.
A když to málo co víte: totiž, že je Jordánsko spíš pouštní země, a venku to v září při příjezdu bylo jako u nás v létě, nenapadne vás, že to za několik měsíců bude úplně jinak.
Největší úskalí jordánské zimy jsou domy, ve kterých často chybí topení a plynové či elektrické přímotopy na špatně (nebo vůbec) izolované domy nestačí. Když se tedy vrátíte z venku domů prokřehlí, čeká vás téměř stejná teplota uvnitř. A když ještě k tomu bydlíte na kopci v posledním patře, máte zaděláno na perné dva až tři měsíce.
A přesně to jsem několikrát zažila.
Je prosinec. Slunce svítí téměř každý den a ani teploty nejsou nijak závratně nízké. Málokdy klesnou pod nulu. Nasazuji sluneční brýle a šlapu si to parkem s horkým nápojem „sahlab„ v ruce… Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Nastal totiž moment návratu domů. Do betonového, studeného, místy i plísní dotčeného domova.
Otevřu dveře a ani se nenamáhám svléknout si bundu a čepici. Jen se rychle přezuju a už sprintuju k plynovému přímotopu. To že bydlím v prostorném bytě (jak se na Arábii sluší a patří), je najednou velká nevýhoda. Přímotop hledám. Máme k dispozici dva na kolečkách a podle potřeby s ním přejíždíme z místnosti do místnosti. Jak ho jednou zapálíme, nevzdalujeme se od něj moc daleko. Většinou vytápíme jednu místnost a kolem topení se odehrává veškerý ruch domácnosti. Když vařím, mám ho za zadkem, když se dívám na film, mám ho po boku.
Často si kladu otázku, proč jsem si nenašla byt s centrálním topením nebo klimatizací (která vytápí). Odpovídám si sama sobě krátkou nadávkou, doleju si horký čaj a utáhnu si deku, kterou mám neustále kolem sebe. Zima je všude, v ložnici, na záchodě a samozřejmě i v koupelně. Všechno strašně studí. Převlékání se musí plánovat, pěkně každý krok – jen neudělat tu chybu, kdy se v koupelně svléknete, ale voda ještě neteče teplá… Další chybou by bylo se na noc málo obléknout. Před usnutím cítím jednu velkou vděčnost: naštěstí nemusím v noci na WC. Při usínání se mi kouří od pusy a ani se nesnažím číst, jen rychle usnout…Ráno nastane opět nenáviděné převlékání – vojenskou rychlostí, vše předem uchystané. Díky rychlým pohybům se zahřeju a rychle vařím i kávu. Žádné zdržování, rychle pryč – do práce, kde mě čeká teplo! Kde si sednu, ztuhlé svaly se uvolní. Kde teď trávím více času…
Trávit čas mimo studený domov se pro mě v zimě stávalo nevyhnutelné. Došlo to tak daleko, že jsem vzala na milosti i nákupní centra v západním stylu (v západním Ammánu hodně oblíbené za každého počasí).
I z kanceláře člověk najednou tak nespěchá a diví se, kolik toho najednou udělá – hodina na další den hotová, testy opravené. Jordánská zima mě ještě naučí efektivně nakládat s časem… nenaučila. 🙂
V noci nasněžilo. Jdeme zkontrolovat situaci a zjišťujeme, že se autem nikam nedostaneme. A to je v místě našeho bydliště docela problém. Bydlíme ve velkém svahu. A i když je to spíš takový poprašek, silnice se neudržují a na letních gumách to ani nemusíme zkoušet. (Přezouvání na zimní se tu nenosí.)
Volám do práce a nemusím nic vysvětlovat. Ani studenti dnes nepřijdou. Napadl totiž centimetr sněhu a to je v Ammánu kalamita, při které se do práce ani do školy prostě raději nechodí.
Jdu za paní domácí a ta mi potvrzuje, že to nemáme autem nikam riskovat a dodává, že to bude možná trvat i několik dní, než se odsud dostaneme. Vytáhla z mrazáku chleba a prý ať dám vědět, kdybychom něco potřebovali.
Máme tedy najednou volno. A já jsem poprvé v životě uvízla doma kvůli sněhu. V pouštní zemi.
Zatímco ruším návštěvu, David si šel zkusit zaběhat. Vrátil se nadšený, prý je to venku jako v nějaké alpské vesničce. Já v 8. měsíci těhotenství si nechávám zajít chuť. Do kopce za domem bych se asi nevydrápala. Tak jen vše pozoruji alespoň ze střechy našeho domu.
Sníh v Ammánu není neobvyklý. Nasněží však vždy mokrý a protože nemrzne, je to spíš krátkodobá záležitost. Není tedy divu, že lidé nechají všeho a jdou se bavit ven.
Kdo ví, kdy a jestli zase nasněží. Sněhuláci, koulovaná, baví se i dospělí. Radost všude kolem. Práce? Nikomu nic neuteče. Představte si, že sedíte v kanceláři a najednou začne sněžit. Všeho necháte a s kolegy se upalujete ven koulovat. Vítejte v Jordánsku, kde radovat se (dětinsky) ze života je normální věc. 🙂
Přes tyto radovánky pro mě s příchodem zimy nastávalo období, které bych raději trávila v Česku uklízením sněhu, ale zato na běžkách a následně u krbu a ne zabalená v dece u plynového přímotopu s čepicí na hlavě.
U kamaráda na návštěvě pozoruji jeho maminku, jak s promrzlýma prstama vaří ve studené kuchyni a když zjistí, že jí pozoruju, usměje se a jen prohodí „ády“ – „normálka, v pohodě“. Jo, všechno je to v hlavě, ale já to své vnitřní nastavení vůči zimě nějak neumím přepnout. Takže trpím a snažím se o to víc si zimu nějak zpestřit a hlavně přežít.
Abych tu ale jen nelamentovala, je na čase poodkrýt i slunné stránky zimy v Jordánsku. Sice na ní nadává každý, ale naštěstí je tu rozmanité jordánské klima a s ním i možnost odjet občas za teplem!
Jen pro zajímavost: teplota z 21.1.2021 – téměř jako u nás, ale slunce!
Pokud vás zajímá, jaké počasí je ve stejný den v jiných koutech země, zkuste do vyhledavače zadat například: Aqaba – město na jihu u Rudého moře. Um Qais – římské město na úplném severu země. Mrtvé moře – nejnižší bod. Dana – horská vesnice v přírodním parku cestou na jih. Petra – nejnavštěvovanější místo.
Uvidíte, jaké teplotní rozdíly v této malé zemi můžete zažít.
Ammán leží v nadmořské výšce asi 1000m. Mrtvé moře na – 400m. To je kilometr a půl rozdíl na velmi krátké vzdálenosti a ten je co do teplot samozřejmě hodně znát. Takže v létě u moře hynete vedrem, ale v zimě děkujete za možnost odjet kousek za město (tedy v tomto případě „pod město“) na místo, kde si můžete konečně uvolnit svaly z trvalé zimní křeče… Ale radovat se nemůžete moc, pokud se večer vrátíte do promrzlého bytu.
V této oblasti jsou i termály „Hammamat Main“. Tam se ohřejete zaručeně, voda tam má totiž kolem 40 stupňů.
A když nebyl čas na termály, existuje v Ammnánu naštěstí takzvaný „Hamman“ – turecké lázně: prohřát se, umýt se, znovu se narodit 🙂
Když jsme se balili v únoru 2018 do Jordánska na návštěvu i s dětmi, ptali se mě kamarádi, jestli už jsem zapomněla, jak je zima v Ammánu nesnesitelná.
Nám se však potvrdilo, že pro cestovatele není zima v Jordánsku velká překážka. Zima je především v Ammánu a v horských oblastech (např. Dana).
Musíte být však flexibilní, připraveni na teplotní výkyvy přes den a v noci, a je jasné, že některé části vynecháte (viz. kaňony v další kapitole článku). Nebo dokonce změníte plány.
Kontrasty jordánského podnebí:
Tyhle dvě fotky jsou z přírodní rezervace Dana. Přes den klidně shodíte i svetr, zato v noci jsme spali ve všem oblečení, které jsme měli s sebou. Levný hotel bez topení – opravdová výzva nízkonákladového cestovatele. 🙂
Další kontrast je z Wadi Rum. Takový leden či únor může skýtat (ne)milá překvapení v podobě sněhu.
Leden byl ale milosrdný, když se nám narodil syn. Sněhová kalamita byla během pár dní pryč a tak jsme si užívali vycházky s kočárkem prosluněným okolím. Problém byl zase jen studený domov.
Sever je neskutečně zelený a se svým středomořským klima taková jistota. Tam už v prosinci zažijete takové předjaří.
Proč do Jordánska v zimě, když jsou tu i jiné měsíce? Z různých důvodů – třeba nemáte jindy dovolenou, letenky jsou levnější, turistů jen hrstka… To platí hlavně pro Petru, která je v teplejších měsících přeplněná. (Toto neplatí samozřejmě pro uplynulý rok 2020.)
Navíc v zimě vás v Jordánsku nečeká žádné horko, což uvítají rodiče s malými dětmi. (A nemusíte si dělat starosti, jestli nemáte moc krátký outfit v muslimské zemi. :))
I když cestovatelům radím, ať se do Jordánska vypraví nejlépe na jaře nebo na podzim, není to zas takový problém vyrazit i v zimě. Navíc jaro tam začíná daleko dřív, takže cestování „v zimě“ se týká hlavně prosince a ledna. Pokud tedy v těchto měsících vyrazíte, přeji vám na vašich cestách jen to nejlepší počasí a když se nezadaří, budete se holt muset vrátit. 🙂
Lenka
Následující videa ukazují, co se nejspíš nestane, ale stát může i během vaší návštěvy. Není to běžný, ale bohužel čím dál častější úkaz. Klimatické změny, tak jak je známe od nás (častější povodně), se projevují i na Blízkém Východě.
„Flash floods“ v Petře:
Povoděň v Ammánu: https://youtu.be/85TrUoic1jQ
Takový normální podvečer venku, když nasněží: https://www.facebook.com/thejordantimes/videos/210543816567640
Zima v utečeneckém táboře – odtud se před zimou utéct nedá: https://www.youtube.com/watch?v=b4LSQTPBxkI