Stojím před velkým akváriem a koukám na kapra. Konečně! Prošla jsem celý ammánský downtown, abych sehnala rybu na tradiční český štědrovečerní pokrm.
Těžko říct, odkud ten kapr byl, těžko říct, proč jsem na něm lpěla. Přišlo mi v ten moment důležitý, mít Vánoce alespoň trošku jako doma? Asi. Daleko od domova si člověk své tradice hýčká nejvíc…
Tehdy v prosinci 2010 jsem tedy nadšeně gestikulovala, kterého kapra chci. Sehnat tuto rybu v Ammánu nebylo vůbec jednoduché. Hrdě jsem pak obalovala řízky, míchala salát a přihlížela, jak kamarád, který k nám přijel z Damašku, půlí po večeři jablko. Měl tam hvězdičku… (A hle, o pár měsíců později vyvázl živý z vězení. Zatkli ho po cestě na univerzitu, když šel na seminář. A přežil i cestu do Evropy, když následně ze Sýrie utíkal.)
Jordánské Vánoce byly jiné. Voněly sice po perníku, ale místo pravidelné dávky koled v rádiu se ozývalo pravidelné volání muezzina z mešity. Vyjít z bytu znamenalo opustit vánoční ostrov.
Paráda v podobě nazdobených ulic se tehdy v Ammánu nekonala. Proč taky. Vánoce v Jordánsku slaví jen hrstka lidí. (Jak, to se dočtete úplně na konci.)
Náš stromeček byl papírový. Polepili jsme ho vystřihovánkama, které mi tam nechali studenti, když ke mě přišli na Mikuláše naučit se péct naše cukroví.
Zažili jsme kolem toho papírového krasavce během adventu několik povedených večerů. Housle, kytara, bubínek… a hlavně hodně hodně smíchu.
Svoji třídu jsem mimo cukroví naučila i vánoční příběh v němčině. Muslimka hrála Marii, křesťan Josefa… A za doprovodu německé zpěvačky Nena to před tabulí docela rozjeli. Vůbec jim nevadilo, že se jazyk učíme teprve od září a dialogy pro ně budou nestandardní (nejen co se úrovně jazyka týče). Legrace musí být. Hráli však v plné vážnosti.
Tyhle Vánoce byly jiné. Byly to však Vánoce s rodinou (v cizině se novou rodinou většinou stanou kamarádi), slavili jsme příchod nového světla (naději, že temné údolí po těžkém rozchodu snad konečně pomine) a nový začátek (do Ammánu jsme s mojí spolubydlící přišly teprve v září onoho roku).
Podstatu Vánoc jsme tedy zachovali. Zpětně na ně vzpomínám jako na opravdové Vánoce. Bez “božích slev” a podléhání tlaku vytvořit skvělý adventní kalendář. (Na)prosté Vánoce v Jordánsku – kdo by to byl tušil…
Střih a je tu jiný Štědrý večer, rok 2013 – jsem v osmém měsíci, kapra (ze stejného akvária) obaluje můj přítel se sousedkou (kolegyní z Německa) a já prostírám stůl pod oknem, ze kterého je výhled na kopce v Palestině. A někde v těch kopcích svítí v noci i Betlém. První hvězda nám u večeře svítí skutečně nad Betlémem. Rozbalujeme dárky pod mladou borovicí – tenký prut, tři hlavice jehličí – kterou jsem sehnala v jednom zahradnictví. Po vánocích ji pak stěhujeme do zahrady za domem.
V nákupním centru Safeway se tyčí vánoční stromeček přes několik pater. Vánoční slevy, Santa Claus se širokým úsměvem objímá každé dítě na potkání, elfové rozdávají letáky…naše poslední Vánoce ve Svaté zemi, která zdá se pomalu otevírá své nitro vánoční komerci. Takže taková příprava na ty doma v Česku? (Ovšem, ty dokonalé pražské se vším všudy přišli až o dva roky později, mezi tím jsme ještě stihli velmi punkově oslavit tyto svátky velkého pořádku v jednom dost špinavém bytě v San Franciscu na podlaze s naším 11ti měsíčním synem. :-))
Dodnes mám doma několik ozdob z těchto jordánských Vánoc a věším je každoročně s nostalgií na vánoční stromek – celkem 3x jsem měla možnost oslavit je ve studeném bytě a velmi improvizovaně. Ale s radostným pocitem, že jsem v Arábii našla druhou rodinu, se kterou jsem mohla slavit.
Všichni z této “jordánské rodiny” už dnes slavíme jinak. Každý zvlášť, někdo s dětmi, někdo nadále s přáteli, různě po světě. V Jordánsku nezůstal nikdo, ale jordánské Vánoce zůstaly v nás všech.
A jak to tedy vypadá o Vánocích v jordánské rodině? Oslovila jsem jednu moji kolegyni, která je z evangelické rodiny, aby mi popsala jejich tradice, které jsem neměla možnost zažít.
V době mého pobytu byly Vánoce v ulicích dost komorní záležitost. Sem tam světýlko. Dnes už to vypadá jinak. Tohle je takové aktuálnější video z promenády, která v té době ještě ani neexistovala:
https://www.youtube.com/watch?v=bs1_EP43gpw
A co se vám vybaví, když se řekne Betlém? Betlémský vánoční průvod jako ve videu asi ne. 🙂 Točeno v Madabě (převážně křesťanském městě na jih od Ammánu):
https://www.youtube.com/watch?v=0EcEGcFkCCE
Marie s Josefem tedy objíždí nejen Palestinu, ale i Jordánsko a nemají oslíka, ale alegorický vůz. (Tahle skupina opravdu dorazila až z Betléma. Jsem ráda, že k nám zatím doráží jen to světlo. Ale proti gustu…)
Vánoce jsou v Jordánsku respektovány jako plnohodnotný svátek. Jordánsko je křesťanským svátkům nakloněno a navíc se slaví narození proroka Ježíše (ve kterého věří i muslimové), proto je 25.12 v celé zemi svátek. (Jordánští křesťané se dohodli, že Vánoce budou slavit podle katolických tradic a Velikonoce podle pravoslavných, tedy o týden později než u nás.)
I letošní Vánoce budou v mnoha ohledech jiné. Takové očesané – chybějící mše, trhy, oslavy, koncerty. Pokud vám to přijde líto, vzpomeňte na moje očesané jordánské Vánoce.
Jak jsem nedávno někde četla a souzním: radost a radovánky nejsou to samé. Stačí tedy, když Vánoce oslavíte s rodinou nebo jinými blízkými – potom je všechno v pořádku, dostaví se radost i bez radovánek.
A věřte: nové světlo a nový začátek přijdou jistojistě.
Krásné a požehnané Vánoce všem lidem dobré vůle!
Lenka